Toyen

Naděje

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 13x9 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii je zobrazená snivá krajina, typická pro tvorbu Toyen.

Víra

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 13x9 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii je zobrazená snivá krajina, typická pro tvorbu Toyen.

Krajina

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 13x9 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii je zobrazená snivá krajina, typická pro tvorbu Toyen.

Abstraktní kompozice

1950, barevná litografie, signováno vpravo dolu Toyen, 32.6 x 42.2 cm, publikované Robert Altmann/Brunidor Editions 2, New York

Toyen: Střelnice, soubor 12 litografií, Paříž, 1973

1973, volné listy v autorské krabici, 12 litografií sign. Toyen v tisku, úvodní listy s textem a volný list s tiráží, 28,5 x 41,5 cm, Paris 1973. Posudek Karel Srp, autor mnoha knížek o Toyen, více informací na ZDE,
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.

Ženské torzo v červeném

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 38x30 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Alberto Moravia: Lhostejní, náklad 300 ks
původ: aukční síň Praha

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Ženské torzo jakoby zahalené červeným závojem, který se ovíjí kolem něj Toyen vytvořila ve třicátých letech 20. století pro román Alberto Moravia: Lhostejní. Torzo s červeným závojem je symbolem nevinnosti s erotickým podtextem zároveň. Toyen často nechává velký prostor divákově představivosti a vytváří pocit pomíjivosti času.

Milenci

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Romain Rolland: Petr a Lucie, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii jezobrazeny hlavní postavy milostní novely Petr a Lucie. Antický sloup vznášející se nad hlavami milenců symbolizuje tragický konec jejich lásky v chrámu St. Gervais.

Lucie

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Romain Rolland: Petr a Lucie, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii je zobrazená jedna z hlavních postav milostní novely Petr a Lucie. Lucie je vyobrazena do amorfního tvaru, který Toyen často používala ve svých ilustracích. Levitující Eiffelova věž nás přenáší do Paříže, kde se tento milostní příběh odehrává.

Kamarádi

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Leonhard Frank: Ze tří miliónů tři, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii jsou tváře mužů, kamarádů, kteří se vydají v době světové hospodářské krize z Německa do světa hledat práci. V jejich obličejích Toyen zachytila odhodlání i těžké životní podmínky. Nad jejich hlavami se 'vznáší' rodná vesnice/městečko, ze kterého se vydali na pouť plnou strastiplných i humorných zážitků.

Tři kamarádi

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Leonhard Frank: Ze tří miliónů tři, náklad 300 kusů

původ: antikvariát

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii jsou tváře mužů, tří kamarádů, kteří se vydají v době světové hospodářské krize z Německa do světa hledat práci. Toyen umělecky a komplexně zachytáva strasti a obavy v jejich výrazech obličejů, přes které se vine pomyslná cesta do světa za lepším životem. Florální motiv na obrázku atmosféru zjemňuje a navozuje pozitivní energii.

Ženské torzo

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Jean Giono: Hlasy země, náklad 300 ks
původ: aukční síň Praha

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Levitující ženské torzo v krajině bylo vytvořeno jako ilustrace ke knížce Jean Giono: Hlasy země. Toyen vytváří v divákovi pocit, že ženské torzo se vznáší nad krajinou s klasy a zároveň ho obklopují oblaka, která podtrhují akcent levitace. V tomto období do ilustrací nečekaně pronikají přesně nakreslené fragmenty těl, často s erotickým podtextem. Toyen často nechává velký prostor divákově představivosti a vytváří pocit pomíjivosti času.

Dvě Dívky

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 16,7x11 cm, s rámem 32x23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Leonhard Frank: Ze tří miliónů tři, náklad 300 kusů

původ: aukční síň Praha

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Půvabný motiv portrétů dvou mladých dívek s rostlinným ornamentem v pozadí byl zřejmě vytvořen ve 30. letech, kdy se Toyen nejvíc věnovala knižním i časopiseckým ilustracím. Pro Toyen je v ilustracích obvyklá kombinace florálního a figurativního motivu, zde navíc s výrazným barevným akcentem.

Dívka

1932, dvoubarevná litografie na papíře, rozměry 17 x 11 cm, rozměry s rámem 32 x 23 cm.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Barevná litografie Dívka (uváděná také pod názvem Za zdí) je podkladem ke knižní ilustraci a je součástí souboru, do něhož patří také grafika Dívky. Typická dívčí tvář s pronikavýma smutnýma očima se v ilustrační tvorbě Toyen objevuje poměrně často. Stejně jako na dalších listech tohoto souboru kombinuje zde autorka figurální a architektonické prvky a vytváří tajemnou atmosféru surreálna. Podivná konstrukce zasahující do dívčí tváře má jinou perspektivu a je jakýmsi vstupem do jiné dimenze. Tyto prostorové hříčky uplatnila Toyen také například v ilustracích Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta.

Andílek

30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměry 16 x 10 cm, rozměry s rámem 32 x 23 cm, část nákladu byla vevázána do bibliofilie Romain Rolland: Petr a Lucie, náklad 300 kusů
původ: antikvariát
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Barevná litografie Andílka vznikla ve 30. letech, kdy se Toyen nejvíc věnovala knižním i časopiseckým ilustracím. Náboženský motiv je v tvorbě Toyen zcela ojedinělý. Toyen jej použila pro zachycení tragického konce milenců Petra a Lucie ve stejnojmenném románu. Oblouk gotického okna s trhlinou, kde je detailně zachycen každý architektonický prvek, je pravděpodobně součástí chrámu St. Gervais, který byl za 1. světové války bombardovaný a pod jeho sutinami zahynuli desítky osob. Andílek nemá realistickou lidskou podobu, spíš se jeho charakter blíží loutce.

Cyklus Schovej se válko I-IX

1946, volné listy, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku.
Soubor Schovej se válko – 9 volných listů, černých tisků na papíře, s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahovani souboru ve vysokém rozlišení může trvat až nekolik desítek vteřin)

Původ: antikvariát Praha.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.

Kompozice s orlem

1974, suchá jehla na velínu, rozměry listu 29x22,5 cm, číslované 38/99, signované tužkou vpravo dole.

Původ: aukční síň Francie

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

V 70-tých letech se Toyen seznámila s Radovanem Ivšicem, který s ní začal spolupracovat a v roku 1973 spolu vydali luxusní vydání Střelnice. V roce 1974 vznikla monografie Toyen, ke které napsal text Radovan Ivšič, monografie vyšla v Paříži, Éd Filipacchi, eice La septiéme Face du Dé. Do 99 výtisků monografie byla vložena právě tato originální suchá jehla podepsaná a očíslovaná vlastní rukou Toyen.

Toyen na ní zobrazila její oblíbený motiv dravce a ženy. Dravec, v tomto případě orel, sní o ženě, která je v centru 'girlandy', představující sen dravce. Z grafiky čiší erotická představivost, kterou Toyen často ve svých grafikách používala. Jemné křivky ženského těla jsou uzavřeny do šachovnice, jako žena představovala šachovou figurku, se kterou se dravec může hrát.

Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži, pět let po vytvoření této grafiky. Do posledních dnů se snažila pracovat. Československý tisk její úmrtí přešel mlčením.

Dívka

1932, dvoubarevná litografie na papíře, rozměry 17 x 11 cm, rozměry s rámem 35 x 25,5 cm, značeno vpravo dolu Toyen.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Barevná litografie Dívka (uváděná také pod názvem Za zdí) je podkladem ke knižní ilustraci a je evidentně součástí souboru, do něhož patří také grafika Dívky. Typická dívčí tvář s pronikavýma smutnýma očima se v ilustrační tvorbě Toyen objevuje poměrně často. Stejně jako na dalších listech tohoto souboru kombinuje zde autorka figurální a architektonické prvky a vytváří tajemnou atmosféru surreálna. Podivná konstrukce zasahující do dívčí tváře má jinou perspektivu a je jakýmsi vstupem do jiné dimenze. Tyto prostorové hříčky uplatnila Toyen také například v ilustracích Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta.

Oči

30-tá léta 20. století, barevná litografie na papíře, 13 x 9 cm, rámováno

původ: aukční síň Praha

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Motiv ženských očí a tváří používala Toyen ve svých ilustracích velmi často. Nezabývá se tváří jako takovou, ale svůj zájem často soustředila jenom na izolované lidské oči, či oko zbavené tváře. Oči symbolizují u Toyen erotické motivy – oči milostné, oči fetišistické nebo něžné s milou dávkou naivity a krásy.

Studna ve věži Střepy snů III

Suchá jehla na papíře, 1966, rozměry 22x16 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno 53/69 vlevo dole.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: aukční síň Praha.

Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Na tomto listu jako jediném ztvárnila Toyen téměř celé figury: obrys mužské prorůstá ptačí hlavou, vlající sukně na ženské postavě odhaluje tetování v podobě souhvězdí.

Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2002 – buď černobílé, nebo také kolorované.

Studna ve věži- Střepy snů IV

Suchá jehla na papíře (1966), 22 x 16 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno 53/69 vlevo dole.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Tato ilustrace je nejotevřeněji erotická – poukazuje k autodráždění ženské pochvy, která je stylizovaná do podoby několika květů.
Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2002 – buď černobílé, nebo také kolorované.

Studna ve věži- Střepy snů VI

Suchá jehla na papíře (1966), 22 x 16 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno E. A. 11/20 vlevo dole.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Na tomto listu se prsty svůdně noří do vlasů, omotávají si je v okamžiku mezi pohlazením a násilím.
Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2001 – buď černobílé, nebo také kolorované. Tento konkrétní tisk mnohem méně než ostatní ze souboru.
 
Máte zájem o toto dílo? Kontaktujte nás!

Studna ve věži- Střepy snů V

Suchá jehla na papíře (1966), 22 x 16 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno E. A. 9/10 vlevo dole.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Prst se na tomto listu lascívně dotýká ňadra podobně jako v předválečných erotických kresbách Toyen falu.
Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2002 – buď černobílé, nebo také kolorované.

Romain Rolland, Jan Kryštof IV 5

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 12 x 13 cm, 33,5 x 31,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof IV na straně 345, 1935 a další vydání
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Motiv oka je v tvorbě Toyen důležitý – oko představuje okno do dalších světů, nebo je zástupcem celé postavy tak jako ve slavném obraze Zbytky noci z roku 1934. V této ilustraci je obrácené vzhůru nohama, aby vyjádřilo utrpení ležící postavy, kterou zde zastupuje. Téměř abstraktní linie připomínající vrstevnice, letokruhy či kůru jsou v obraze synonymem stáří.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof IV 4

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ve knize Romain Rolland: Jan Kryštof, rozměry 12x13 cm, 33,5x31,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof IV na straně 247, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Nejvýraznější portrétní kresba představuje tvář mladé zralé ženy, kterou výjimečně neprezentují jen oči, ale také nos, výrazná ústa a především havraní čerň vlasů. Tím tuto ženu Toyen vyjímá z kruhu cudných dívek románu a přisuzuje jí zásadní roli. Celek doplňuje rostlinný motiv, který Toyen uplatnila i na mnohých olejomalbách.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof IV 3

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, rozměry 12x13 cm, 33,5x31,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof IV na straně 209, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jedna z mála nefigurativních ilustrací knihy zobrazuje krajinný motiv, v němž se nezapře poetika surrealismu. Útesy, skály, kameny tvoří nezbytnou součást snové krajiny, která s tou reálnou téměř nesouvisí. Je beznadějná, pustá a teskná. Představuje temné stránky osudu hlavního hrdiny, který nenachází štěstí.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof IV 1

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, rozměry 12x13 cm, 33,5x31,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof IV na straně 178, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jedna z mnoha ženských tváří hrdinek románu vyjadřuje smutek a stesk. Toyen zdůrazňuje tuto atmosféru přivřenýma očima ženy a motivem sítě či zrovna praskající skály. Postava jako by vystoupila ze snu a hned zase zmizí.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Cena: 25 tis czk

Romain Rolland, Jan Kryštof III 2

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize, 1935, rozměry 12x13 cm, 32,5x30,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof III na straně 187, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Velmi realistický profil mrtvé ženy s hořící svíčkou je pro Toyen netypický. Tentokrát si nehraje se symboly a smrt vyjadřuje zcela přímočaře. Ztvárňuje matku Jana Kryštofa Luisu, kterou musel syn neustále opouštět, aby našel znovu sám sebe. Obličej opět rámuje linie, která přechází v hranu kamenného útesu a naznačuje tvrdou a přísnou povahu zemřelé.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof III frontispice

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof,1935, rozměry 22x15 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof III, úvodní stránka, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jeden ze tří dvojportrétů z ilustrací románu zobrazuje tváře dvou žen, z jejichž výrazu poznáme nekalé úmysly. Toyen mistrně ovládala schopnost dát výraz tvářím pouze jednoduchou linkou. Ilustraci zdůraznila orámováním nepravidelným lichoběžníkem a doplněním florálního motivu.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof II 4

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 1935, 12x13 cm, 33x31 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof II na straně 293, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Většina portrétů hrdinek románu je zobrazena jako na této ilustraci se sklopenýma očima, jako přízrak procházející kolem hlavního hrdiny. Její nesmělý výraz ještě Toyen zahaluje do jakéhosi hvězdného prachu, který z portrétu činí jen odraz ve vodě.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof II 2

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 1935, 12x13 cm, 33x31 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof II na straně 95, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Tato kresba jako jedna z mála ilustrací románu se neomezuje pouze na střípek tváře postavy, nýbrž je realistickým portrétem dámy s vějířem. Tím Toyen zdůraznila její společenský statut. Paní Josefa z Kerichů zaměstnávala Jana jako učitele hudby své dcery Míny. Toyen jí propůjčila lascivní výraz znalé svůdkyně.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.


Romain Rolland, Jan Kryštof II frontispice

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 1935, rozměry 22x15 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof II, úvodní stránka, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Na kresbě znázorňující portrét staré ženy použila Toyen opět svoji typickou zkratku tváře, kde nejdůležitější roli hraje oko. Konečný čas zde symbolizují přesýpací hodiny vystupující z linky rámující celý výjev.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof I 3

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof I, 1935, rozměry 12x13 cm, 34,5x32,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof I na straně 127, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Román má spletitý příběh orámovaný jedním lidským životem, v němž hlavní postava potkává celou řadu figur, které představují různé charaktery i společenské vrstvy. Již v mládí přichází Jan Kryštof o svého otce – jeho smrt vyjádřila Toyen bravurní zkratkou pouhého oka a dřevěným křížem. V této ilustraci také uplatnila prvek kmene, který se často objevuje na jejích slavných obrazech ze 30. let.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof I 1

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof I, 1935, rozměry 12x13 cm, 34,5x32,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof I na straně 13, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jediný lehce erotický motiv představuje mezi ilustracemi románu dítě přisáté k ženskému prsu. Motiv není nakreslen v obvyklé poloze kojící matky, ale jako by se dítě shora vrhalo na ňadro, které je zde osamocené, bez matky. Při troše fantazie se může zdát, že jde akt, který není až tak nepodobný milostnému. Výjev je orámován typickým lineárním rámečkem a ozvláštněn čarami deště.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Romain Rolland, Jan Kryštof I frontispice

Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 22 x 15 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem).
Původ: pozůstalost tiskaře.
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof I, úvodní obrázek, 1935 a další vydání

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jedna z nejpůvabnějších kreseb z ilustrací románu ukazuje dětskou tvář hlavního hrdiny. Otvírá začátek knihy a první části Úsvit. Lehké šrafování a motiv hvězdiček naznačují prostor celého vesmíru, který se před člověkem po narození otevírá a jeho osud je zatím neznámý.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.

Studna ve věži-Střepy snů II

Suchá jehla na papíře (1966), 22 x 16 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno H. C. 9/10 vlevo dole.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Tato grafika spojuje flóru i faunu v erotickém ornamentu ptáků, květů, vlasů, falů a vagín.
Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2002 – buď černobílé, nebo také kolorované.

Studna ve věži-Střepy snů I

Suchá jehla na papíře (1966), 22 x 16 cm, 44,5 x 36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno E. A. 16/20 vlevo dole.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Tato grafika je ukázkou, jak Toyen uměla zkombinovat zvířecí a lidské prvky, aniž by se tam lidské tělo vůbec objevilo. Ve starožitném zrcadle však hned několik ostrých ptačích zobáků dobývá do vaginálních květů.
Jednotlivé tisky souboru se v českých aukcí sporadicky nabízejí od roku 2002 – buď černobílé, nebo také kolorované.

Annie Le Brun, Tout Près, les nomades

Barevná suchá jehla na ručním papíře, 1972, 24 x 17 cm, 47 x 43 cm (s rámem), signováno. Ilustrace ke knize Annie Le Brun, Tout prés, Les nomades, Éditions Maintenant, Paříž, 1972. Signováno vpravo dole, vlevo číslování E. A. 4/20.
Původ: aukční síň Praha.
Připsáno tužkou rukou Toyen:
Pro Jean-Pierre Richarda – tvůj přítel, přítel Toyen – osamělá …………
den tvých narozenin a nezapomenutelný Dietrich Fisher-Dieskau 20. 10. 73
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003

Nejvyšší cena dosažená v zahraničním aukčním prodeji za obraz – 700 tis € v květnu 2016, aukční síň Thierry-Lannon & Associés v Brestu
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji – 36 mil czk v roce 2017, Galerie Kodl
Záznam průběhu dražby
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za tisk – 216 tis czk v roce 2012, Galerie Kodl
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za kresbu – 1,2 mil czk v roce 2009

Po roce 1970 přestává Toyen pomalu malovat obrazy. Věnuje se intenzivně kolážím, kresbám, grafikám a ilustracím. Její grafiky jsou v této době introvertní a zrcadlí její vnitřní svět představ vztahující se k jejím zkušenostem a vzpomínkám. Kruhovitý tvar matrice, do něhož je vyryta suchá jehla, používala ve stejné době rovněž v kolážích pro edici Maintenant Radovana Ivšiće, který s ní od 60. let spolupracoval na několika bibliofiliích i její monografii. Grafika vznikla jako ilustrace ke knize spisovatelky a básnířky Annie Le Brun, v níž Toyen našla po dlouhé době výhradní spolupráce s muži novou přítelkyni. Kruh na grafice centralizuje divákovu pozornost, jako by se díval dalekohledem či klíčovou dírkou, nebo dostal sdělení na talíři. V kruhu je vyobrazen stylizovaný netopýr, dezertní lžička a dvě mušle. Netopýr je trvalou součástí autorčina oblíbeného bestiáře, stejně jako lžíce a podvodní svět – vše je okořeněno erotickým nádechem. Lžíce i mušle jsou jednoznačně stylizovány do podoby mužského a ženského pohlavního orgánu, zároveň si však uchovávají lyrickou mlčenlivost.
Originální tisky suché jehly – grafická technika, které se vedle kresby Toyen věnovala nejvíce – se na trhu téměř nevyskytuje. Tento konkrétní list je připsán příteli Jean-Pierre Richardovi, kterému jej autorka věnovala k narozeninám a připomněla nezapomenutelného operního interpreta, dirigenta, malíře a spisovatele Dietricha Fischer-Dieskau, jehož zřejmě společně obdivovali či navštívili jeho koncert. Grafika byla vytištěna v černobílé (75 ks) a barevné verzi (20 ks), proto je barevná vzácnější. Na trhu se někdy vyskytuje jako grafický list nebo jako součást bibliofilie.

Koláž III

Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), signováno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 277.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Přední část tohoto albu je nejženštější a nejdojemnější vyznání Toyen: sadu různobarevných ženských úst nemohla opominout, a proto tvoří téměř celou plochu koláže. Ústa v mnoha obrazech byla analogií ženského pohlavního orgánu a tato škvírka v podobě úsměvu se objevuje na řadě obrazů. Zde však ústa zastupují ženu jako celek a doplňují je pouze ty nejromantičtější výjevy. Druhá strana už ale opět připomíná, že život je boj a vztahy jsou poznamenané tragédiemi. Umění znamenalo pro Toyen poezii a ta spočívala v nelhaní. Mezi typickými oblíbenými kontrastními výjevy se najednou objevuje nostalgická opuštěná postavička s deštníkem.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.

Koláž II

Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), signováno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 276.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Oboustranné album je výhradně věnováno ženám v kombinaci barevných i černobílých výstřižků. Žena je objektem lásky i reklamy, je matkou i pornomodelkou. Snad poprvé se Toyen věnuje tématu mateřství a dítěte vedle lesbické lásky. Uprostřed zadní části koláže je fotografie harlekýnové knihy Le Petit Matin, podle níž vznikl v roce 1971 podprůměrný film – v něm se hrdinka zamiluje do svého bratrance a po prvních milostných hrátkách zjistí, že je gay. Zdá se, že Toyen trochu nostalgicky hodnotí svůj erotický život.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.

Koláž I

Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), signováno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 276.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Na tomto albu kombinovala Toyen převážně barevné výstřižky plné romantických a erotických příběhů. Spojovala zde výjevy poetické s komerční reklamou, lásku s prostitucí, zeleninu s cigaretou. Zaujaly ji sadistické pomůcky ponižující ženu (motiv živé ženy jako stolu se sklem na zádech použila o 30 let později ve své fotografii česká umělkyně Veronika Bromová), stejně jako zbraně rušící nevinný ráz krajinek. Obrazy historických staveb vybrala Toyen podle komínů připomínajících falus.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.

Schovej se válko IX

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
9 mořský koník
V nejpodivnějších souvislostech se na tomto listu objevuje kostra mořského koníka (jeho motiv je znám i z předválečných kreseb Toyen a pro surrealisty byla jeho symbolika důležitá – například v díle Salvátora Dalího) vyrůstající přímo z jedné nohy stolku. Jeho hrudník tvoří hornický kahan – což ovšem víme z Heislerovy básně, protože na kresbě není čitelný… „na čtyřech dřevěných nožičkách a s hornickým kahanem, jímž dýchá“. Nad zemí levituje hejno ryb připravených v šiku do útoku a na stole leží dezertní lžička. Podle teoretiků ovšem témata nemusela souviset pouze s válkou – zlá doba patrně jen lépe uvolnila zasuté představy z podvědomí.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko VIII

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
8 los, koroptve
Nejkrásnější a nejméně morbidní list cyklu představuje stojící kostru losa s mohutným parožím, který ovšem vypadá velmi životně. Jako by přestál svou smrt a nyní se pase na louce s živými a spokojenými koroptvemi a z pařezu poraženého stromu opodál vyrůstá nový štěp s pupeny. Možná, že s časovým odstupem vypadá výjev jako závan naděje, možná v jeho hlubinných rovinách je mnohem víc tragédie, která je podle Heislerovy básně „jako ozvěna, která se čtyřikrát vrací“.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko VII

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
7 máky
Jako jediný list cyklu Schovej se, válko! nezobrazuje žádné kostry. Celkem poetický výjev s písečnými dunami, z nichž roste na nožce malý domek jako pro panenky a kolem se tyčí na dlouhých stoncích makové hlavice, je znejistěn pouze malými dětskými stopami v písku. Básník Heisler však nostalgické návraty do dětství komentuje cynicky jako „několik krajně trapných vzpomínek“. Introvertní Toyen všechny své pocity filtruje skrze nejednoznačné hádanky.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko VI

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
6 dva fragmenty kostry, kouřící láhve
Neúplný skelet velké psovité šelmy balancuje na doutnajících lahvích, tvořících náhle ukončenou cestu. „Jiné kroky se tisknou na prach a prach se chytá konců světla (…) Nejde o nepřátelství ani o lásku,“ čteme v úvodní básni Jindřicha Heislera a věříme, že při kresbách tohoto cyklu, který vznikal na konci války, už umělci jako lakmusové papírky společnosti věřili v lepší časy.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko V

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
5 kostra na poli, pampeliška
V tomto cyklu na rozdíl od ostatních kresebných souborů používá Toyen kromě pečlivé čárové kresby také shluky bodů, které výjev změkčují a lyrizují – na listu je takto vytvořen lesnatý ostrůvek, který spolu se zoraným polem vytváří nadějeplnější pozadí kostře hybridního zvířete z jiného světa. Malé padáčky pampeliškových semínek se snášejí do zelenější budoucnosti ztracené krajiny. Podle básně by mohla semínka vytlačovat důlky – „vhodná zákoutí pro polibky“.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko IV

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
4 kůže tygra
Vydělaná kůže tygra jako předložka se vzepřela své funkci a natahuje se v naději po hejnu divokých hus odlétajících evidentně do lepšího světa než je ten válečný. V něm se valí z obzoru hustý dým a na kamenité poušti se tyčí hrouda s neznámým obsahem připomínající provizorní hrob. Proti směru hejna – a zřejmě do pekel – letí už jen kostra velkého ptáka. Významy jsou velmi rafinované, jak čteme i v Heislerově úvodní básni: „Tak přichází období únavy naplněné přesně zapadajícím a přirozeně vyvinutým podvodem.“
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko III

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
3 pták s uzlem na krku
Jako memento mori působí obživlá kostra velkého ptáka připomínajícího pštrosa se zauzlovaným krkem, který se otáčí, zvedá kosti křídla a jeho zobák hluše křičí. Pahýly stromů mají na kmenech také uzly, které symbolizují výzvu, abychom na prožité hrůzy nezapomněli.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko II

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
2 klec, papíry
Prázdné ptačí klece s částmi lidských koster rukou doprovozené pahýly stromů a rozházenými papíry evokují pocit apokalypsy. V kresbách vnímáme ozvěny ranějších textů Jindřicha Štyrského (dlouholetého partnera autorky) o Toyen: „Pravím vám, že přichází strašná doba vizionářů a meditací, doba, podobající se té, jež předcházela bezprostředně stvoření.“
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Schovej se válko I

Samostatně neprodejné, 1946, volný list, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku, nerámováno (rám na míru dle přání kupujícího).
Cena 80tis € za kompletní soubor Schovej se válko – všech 9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.

Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací

Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)

Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
1 hrudní koš, motýli
Jeden z nejzáhadnějších listů cyklu představuje kostru hrudního koše hrdě vztyčenou ze svícnu, k níž se slétají exotičtí motýli na pozadí podivných hrudkovitých útvarů. Stejně jako u básně nechává ve svých kresbách Toyen proudit volné asociace a se zkušeností virtuózního kreslíře je zaznamenává na volný horizont jako na divadelní scénu.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.

Střelnice XII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
12
Poslední list cyklu Střelnice se vrací k také k tématu dětství a motivům hraček a domácích zvířátek. Pro Toyen je naprosto neobvyklá kresebná forma rýsovaných čar, z nichž jsou propracovány hrady z kostek stavebnice. Kontrastem ke geometrickým útvarům je realisticky vyšrafovaná hlava králíčka, který jako by tu zbyl z pohádky o Alence v říši divů. Jediným surrealistickým symbolem zůstávají rozbité hodiny v trávě. Ačkoli působí celý výjev melancholicky, vytržený z kontextu cyklu Střelnice může vyznít téměř optimisticky.

Střelnice XI (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
11
Na jedenáctém listu pokrývají prostor až k horizontu ptačí pírka, leží tu obří kusy dvou mrtvých ptačích těl a kamsi do dáli se ubírá dívenka se školní brašnou na zádech, na níž je zobrazena hlava vyjícího vlka. Postava dítěte začíná praskat a zdá se, že brzy budou v ruinách nejen všechny vzpomínky, ale celý zoufalý svět ve válce.

Střelnice X (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
10
Na desátém listu se opakuje podruhé motiv pohřebního věnce, který je zmnožen po ploše dohledné pouště a připomíná velké válečné pohřebiště. Uprostřed stojí starožitná židle, z jejíhož sedadla a opěradla vystrkuje hrozivě otevřený chřtán nějaká šelma, nejspíše vlk. Vše na tomto tisku – jako jediném ze souboru – je v reálných poměrech a proto působí snad nejhrozivěji. Později se motivy divokých šelem dostávají i do jednotlivých obrazů Toyen – například Přelud z roku 1967 a Když zmlknou zákony z roku 1969.

Střelnice VIII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
8
Osmý tisk cyklu jako jediný tematizuje mužskou figuru v podobě dvou rozpadajících se bust na ploše s poházenými ořechy, jejichž zmenšující se velikost určuje polohu horizontu v podivném vzduchoprázdnu. Na hrudi jedné postavy je artistka a probodnuté srdce, přes oči má pásku s písmenky, na zádech druhé zase příbor. Lze se domnívat, že jednotlivé metafory souvisejí s opravdu konkrétními příběhy Toyen a jejího přítele básníka Jindřicha Heislera, který neodpověděl na předvolání nacistů k registraci neárijců, a proto ho tajně u sebe skrývala.

Střelnice IX (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze


prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
9
Devátý tisk cyklu Střelnice je významově ze všech listů nejvíce propracovaný. Protože se ale nezachovaly žádné autorčiny poznámky, ani výklady jejích současníků, můžeme jen hádat, jaké metafory se ve výjevu s loutkovým divadlem odehrávají. V prázdném prostoru vytyčeném kolíky s ostnatým drátem stojí dvě dětská loutková divadélka. To v popředí je velmi detailně zpracováno – na jevišti leží šest mrtvých hus se záhadnými čísly, na pozadí popraskaných antických kulis vidíme romantickou zříceninu a na tympanonu je zavěšen uříznutý prst. Jelikož je tento list jako první z cyklu signován rokem 1940, mohou některé symboly vyjadřovat reakci obsazení milované Francie a Paříže Hitlerovým vojskem.

Střelnice VII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
7
Také v sedmém listu Střelnice rozvíjí Toyen naplno svou imaginaci podle surrealistického motta „krásné jako setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole“ a na smutečním poli s věncem zavěšeným na pahýlu rozhazuje kávová zrna; z prasklého zrcadla trčí ruka svírající hrdličku. Realistické, věcné vyobrazení kontrastuje s morbiditou výjevu. Můžeme si představit, že pták je symbolem sevřeného srdce Toyen, která za války skrývala před nacisty ve své garsonce na Vinohradech přítele básníka Jindřicha Heislera, který neodpověděl na předvolání nacistů k registraci neárijců.

Střelnice VI (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
6
Šestý tisk – ačkoli také evokuje hrůzy války – je z cyklu asi nejpoetičtější. Toyen koncipovala kresbu jako báseň a ponechává její „čtení“ na divákovi. Na klidné písečné pláni stojí podivná školní pomůcka z biologického kabinetu – hlava kočky s rybou z zubech. Odříznutá a naddimenzovaná hlava další ryby je pro změnu zavěšená na rozbitém paravánu. Ze země trčí jeden list kaštanu a kolem jsou rozesety ptáčci-hračky. Motiv ryb je pro Toyen významný – v její tvorbě tvoří společného jmenovatele záhadných příběhů od raných 20. let až po obraz Pasti skutečnosti z roku 1971.

Střelnice V (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
5
Pátý tisk představuje pustinu se zbytky trávy, na níž se tyčí pět pravidelných skal v podobě prastarých geologických útvarů, které tvoří obvykle kulisy romantických výjevů. Obrazy na nich připomínají na jedné straně hrací karty, na druhé jakési výukové školní tabule s nevinnými i úděsnými motivy. Najdeme na nich protipóly jako něha a krutost, mlčení a řev, vědění a nevědomost. V krajině trčí jako projektily zbraní velké násadky na školní pera. Tentokrát Toyen poukazuje na školní léta a konec nevinnosti. Skalní útesy se objevují v její tvorbě již od počátku – v obrazech Severní krajina z roku 1931, V mlze z roku 1933, Samotáři z roku 1934 i v mnoha kresbách; karty zase figurovaly v kolážích a použila je rovněž v ilustracích Ivšićova Krále Gordovana.

Střelnice IV (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
4
Čtvrtý tisk patří v souboru Střelnice asi k těm nejpopisnějším: pracně a do všech podrobností vykreslené domečky-hodiny s figurkami panenky a pána, které předpovídají počasí, v kombinaci s hnízdy jasně poukazují na strach ze ztráty domova. Domky a hnízda stejně jako všechny dosavadní jistoty se pozvolna rozpadají. Svou poetičností má blíže k ilustracím Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta než k cyklu Přízraky pouště, který bývá označován jako východisko Střelnice.

Střelnice III (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
3
Na třetím tisku se místo kamenité pláně rozprostírá písečná poušť. Gigantická hlava plačícího batolete je dutá a popraskaná. Jakoby pozůstatek katastrofy někde v Pompejích trčí mezi miniaturními ptačími klecemi a rozházenými kuličkami. Klece, které autorka použila také v obraze Jatky v neděli z roku 1934, nepřipomínají vězení, ale paradoxně spíš klícky malého útulného domova, který je válkou zpochybněn. Stejně jako svět dětských her, který symbolizují kuličky – hra, která zanikla s generací Toyen.

Střelnice II (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
2
Druhý tisk opakuje motiv kamenitého pustého horizontu jako první list cyklu. Hlavním kresebným motivem jsou porůznu prasklá vejce, z nichž jedno má podobu dívčí hlavy. Vejce patří k jednomu z typických surrealistických obrazových atributů, který má mnohoznačnou symboliku zrodu i zániku, křehkosti a krásy. Jeho paralelu s nějakou částí lidského těla najdeme u Toyen například na obraze Zbytky noci z roku 1934, kde ztvárnila popraskané oční bulvy, nebo na starších dílech Obraz a Gobi z roku 1931.

Střelnice I (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)

Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.

Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)

Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen

Původ: privatní knihovna Paříž.

Cenové rekordy:

aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

prodej investorům září 2022

1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '


Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
1
Na prvním tisku cyklu vidíme malou holčičku se švihadlem bez obličeje – místo něj zeje prázdný otvor, kterým je vidět horizont. Plochu tvoří jakási vyprahlá poušť, jejíž rastr táhnoucí se k horizontu tvoří zmnožené téměř abstraktní struktury připomínající kameny. V popředí se zmítá na zádech křičící kohout, další – už mrtvý – leží kousek za dívenkou. Také ona už se začíná rozpadat – jedna její ručka se drolí jako u staré antické sošky. Zatímco postavička je ztvárněna v duchu surrealistické poetiky, kohouti jsou vykresleny detailně anatomicky. Z celého výjevu čiší úzkost nad ztraceným dětstvím, marností života provázeného bolestí a krutostí. Návraty Toyen do vlastního dětství zůstávají záhadné – sama se dobrovolně jako velmi mladá od rodiny odstřihla a později se o něm nikomu nezmínila.

Královna Ethiopů

Kresba tuší na papíře, 1926, 16×11 cm, 32x25 cm (rozměry s rámem), signováno vpravo dole Toyen 1926, rámováno.
Na zadní straně je potvrzeno, že kresba je vlastnoručním dílem autorky a byla předlohou k ilustraci – razítko a podpis PhDr. Františka Dvořáka 1998; podobné kresby známé z tzv. Skicáku, 1925, soukromá sbírka Paříž.
Stejné téma na obraze Ráj černochů, 1925, soukromá sbírka Paříž (publikováno v monografii Karla Srpa, Toyen, Argo, 2000, str. 32).
Vystaveno na výstavě „ZA ČESKOSLOVENSKO – Pocta neexistující zemi“, České centrum, Paříž, 2016.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.

Aukční rekordy:

říjen 2020
více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze

Toyen poprvé cestovala do Francie s Jindřichem Štyrským v letech 1924 a 1925. Z těchto cest se dochoval Skicák, který je nyní v soukromé sbírce v Paříži. Kresby vznikaly bezprostředně na cestě, kde se autorka setkávala s různými exotickými cirkusy, slavnostmi, poutěmi a karnevaly. Svoje zkušenosti zpracovávala naivizujícím způsobem jakoby dětskou jednoduchou kresbou, kterou reagovala na proletářský program skupiny Devětsil a jeho teorii přeměny všedního dne ve svátek. Atmosféra Paříže, bohémský život a setkávání se s různobarevnou populací inspirovaly Toyen k mnoha erotickým výjevům zasazeným do exotických míst, které kulminují v obraze Ráj černochů představující hromadnou veselou kopulaci pod palmami. Autorčina otevřenost v erotických výjevech působí smyslně a uvolněně a je mnohem důvěryhodnější než v erotických pracích jejích mužských kolegů.

Hlavní postavou kresby je ležící černošská královna, kterou ostatní černoši obsluhují – ovívají ji vějířem nebo hrají na harfu. V pozadí pak další dosahují vrcholu palem šplháním. Výjev obsahuje erotiku jen skrytě a je jakýmsi mlčenlivým předstupněm dalších orgií známých z Ráje černochů.

Vzhledem k přípisu o pravosti kresby Františka Dvořáka, se dostala kresba v 90. let ze soukromé sbírky v Paříži na český aukční trh.

Finanční společnost Wood & Company vydala a prodala podílové investiční certifikáty ke grafickému cyklu Střelnice v hodnotě 1,56 mil. korun 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '

Obraz Piková dáma od surrealistické malířky Toyen byl vydražen v aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery v říjnu 2020 za více než 78 milionů korun. To je nový český rekord za obraz od Toyen a tehdy to byl i český rekord za obraz vůbec. Byl překonán dílem Františka Kupky. Jeho abstraktní obraz Divertimento II z 30. let minulého století byl dražen v Galerii Kodl koncem listopadu 2020 a dosáhl českého aukčního rekordu, vydražil se za 90,24 milionu korun (s přirážkou).

V roce 1973 Radovan Ivšić iniciuje druhý tisk cyklu Střelnice - Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paříž. Toto vydání Radovan Ivšić doprovodil svou úvodní básní.

V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů.
Toyen kombinuje převážně barevné výstřižky ze 60-tých let plné romantických a erotických příběhů. Spojovala zde výjevy poetické s komerční reklamou, lásku s prostitucí, zeleninu s cigaretou. Zaujaly ji sadistické pomůcky ponižující ženu (motiv živé ženy jako stolu se sklem na zádech použila o 30 let později ve své fotografii česká umělkyně Veronika Bromová), stejně jako zbraně rušící nevinný ráz krajinek. Obrazy historických staveb vybrala Toyen podle komínů připomínajících falus.
Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. 37 alb z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu.

Londýnská pobočka aukční síně Sotheby’s pořádala 28.2. 'večerní aukci surrealistického umění ', v rámci níž nabídla poválečné dílo Toyen s názvem La nuit roule des cris. Jeho horní odhad byl stanoven na 227 tisíc eur. Dle očekávání byl tento odhad překonán, dílo se vydražilo za 393,000 GBP.

Aukce Galerie Kodl výrazně přepsala dosavadní aukční maximum Toyen. Její rozměrné plátno Šero v pralese z konce 20. let se prodalo za 36 milionů korun včetně aukční provize.
Záznam průběhu dražby

Dvacet devět let po její smrti byl za vyvolávací cenu 20 milionů vydražen v aukci její obraz z roku 1937 s názvem Spící (s aukční přirážkou se suma pak vyšplhala na více než 23 miliónů Kč).

Galerie hlavního města Prahy uspořádala retrospektivu Toyen, kde přestavila její tvorbu od raných prací ze začátku 20. let až po léta sedmdesátá. Bylo to poprvé, kdy se veřejnost s jejím dílem mohla takto souhrnně setkat.

Do posledních dnů se snažila pracovat, sil se však již mnoho nedostávalo. Pohřeb se konal za účasti nejbližších přátel na pařížském hřbitově des Batignolles, kde jsou pohřbeni i její přátelé André Breton a Jindřich Heisler. Československý tisk úmrtí velké ženy a umělkyně přešel mlčením. Umělecká pozůstalost byla rozprodána ve třech aukcích.

Toyen vystavuje v Topičově salónu, poprvé bez Jindřicha Štýrského, své obrazy a cykly svých kreseb, vytvořených v průběhu války, mezi nimi jsou i cykly kreseb Střelnice a Schovej se, válko! s básněmi Jindřicha Heislera. S touto výstavou se Toyen de facto loučí s Československem.

Toyen se seznámila s básníkem Radovanem Ivšićem, který stárnoucí umělkyni velmi pomáhal s výstavami a publikační činností. V roce 1967 vznikla bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Radovan Ivšić: Le puits dans la tour. Toyen: Débris de reves, která obsahuje 12 erotických kreseb Toyen.

Rozpad surrealistické skupiny v Paříži několik let po Bretonově smrti nese Toyen velmi těžko. Chyběly ji přátelské schůzky v pařížských kavárnách a diskuse o umění. Její přátelé opoštěli postupně tento svět a Toyen byla čím dál, tím opustěnější. Pořád ale tvoří a v tomto období se soustřeďuje na koláže.

Knižně byly vydány slavné válečné cykly Toyen - Střelnice a Schovej se válko! Evokují devastace způsobené II. světovou válkou prostřednictvím 'magického realizmu'.

Spolunažívání Toyen a Heislera v Paříži netrvá dlouho. Heisler zemřel náhle v lednu ve věku pouhých 39 let. Toyen pak žije sama do konce života.

Na jaře Toyen spolu s Jindřichem Heislerem opustila Československo v neblazé předtuše blížícího se komunistického puče. Odstěhovala své veškeré dílo do Paříže a již se nikdy do Prahy nevrátila. Ve Francii obnovuje své vazby a přátelství s Endré Bretonem a přátelí se také s Ferdinandem Peroutkem.

Velmi statečně se Toyen zachová vůči malíři a básníkovi Jindřichu Heislerovi, židovského původu, mladšímu o jedenáct let, jehož do konce války odvážně ukrývala před transportem do koncentračního tábora.

Toyen hluboce zasáhne smrt Jindřicha Štýrského. Bylo mu teprve 43 let. Trpěl nevyléčitelnou chorobou a vzhledem k jeho sklonu k alkoholismu ani obětavá péče Toyen nezabránila jeho smrti. Svou pozůstalost odkázal Toyen, kterou Toyen hned po válce vyvezla celou do Paříže.

V době nacistické okupace surrealizmus nesmí být vydáván, považuje se za zvrhlé umění a Toyen přežívá jedno z nejhorších období svého života.

Toyen a Štýrský společně také s Bohuslavem Broukem, Karlem Teigem, Vincentem Makovským či Vítězslavem Nezvalem aj. založili Skupinu surrealistů v ČSR, kterou pak v roce 1938 rozpustil Vítězslav Nezval, který tím chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s antisovětskými názory většiny členů.

Na podzim Toyen a Štýrský vycestovali společně do Paříže, kde zůstali až do roku 1928. Tady se seznamují se surrealistickými básníky André Bretonem a Paulem Eluardem a pod jejich vlivem v roce 1926 vyhlásili nový umělecký směr artificializmus, který představoval originální alternativu k surrealizmu a abstrakci.

V letech 1919 - 1920 studovala na Uměleckoprůmyslové škole dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml., českého malíře a pedagóga, syna významného českého fotografa a malíře Emanuela Dítěte st. Vliv europského umění, hlavně Paříže na mladé umělce v Praze a zkostnatělá výuka umění na školách způsobila, že Toyen ve dvaceti letech předčasně ukončila studia na UMPRUM a odjela na prázdniny k Jadranu. Zde se na ostrově Korčula seznámila s mladým malířem Jindřichem Štyrským. Toto osudové setkání ovlivnilo celý její další umělecký i soukromý život.

Toyen se narodila na Smíchově jako Marie Čermínová v rodině poštovního pomocníka. O dětství Toyen se ví málo nebo spíše vůbec nic. Sama Toyen dokonce říkávala, že rodinu žádnou nemá.