Kamarádi
Dvoubarevná litografie na papíře, signováno vpravo dole “Toyen”, 1932, rozměr s rámem 33 x 24 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Mistrně zvládnutá kresba převedená do grafického listu-litografie. Oči postav se znepokojivě a zároveň se zájmem dívají nahoru, do pozadí autorka přidává zdánlivě nesouvisející vesnici.
Toyen se vedle své surrealistické tvorby věnuje i knižní ilustraci. Ilustruje texty, společně se Štyrským navrhuje přebaly knih, realizuje ražby pro knižní obálky. Kromě tisků vycházejících v tisícových nákladech se na ni obrací i vydavatelé bibliofilií - knížek v limitovaném nákladu několika desítek nebo set exemplářů. Pro ně Toyen ve třicátych letech vytvoří kolem dvaceti různých litografií, jedná se volné listy určené k vevázaní do knižního bloku. Některé z nich, které zůstávají ve formě volného listu, opatřuje signaturou. Podepisuje i nepatrnou část knih, některé z nich i ručně koloruje, jedná se o prioritní ručně číslované exempláře v počtu 11 nebo 25 kusů. Zde nabízený grafický list-litografie byl prioritně určený pro bibliofilii Leonhard Frank: Ze tří miliónů tři.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Odlesky
Litografie na papíře, 1934, rozměr s rámem 33 x 27 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Ženské poprsí obklopené jakousi amorfní krajinou v odlesku vodní hladiny vyzvedává ženskou krásu a zároveň působí zneklidňujícím dojmem. Drobná litografická práce autorky, grafický list určený primárně k vevázaní, jako frontispis, pro bibliofilii Camille Mayran: Odlesky. V tiráži značeno jménem autorky a ručně číslováno 1 - 350.
Pro svůj specifický nezaměnitelný rukopis a surrealistické, jakoby snové znázornění motivu, bývaly kresby Toyen i doprovodem prózy a poezie, vyhledávané malou skupinou vydavatelů a určenou pro skupinu všestranných obdivovatelů umění. Mimo klasických ilustrací v bloku knihy vycházející v tisícovém nákladu tak vzniká i několik bibliofilií-knížek v limitovaných edicích, kde ústředním motivem je grafika Toyen. V dnešní době, kdy obrazy Toyen pokaždé dosahují částek několika desítek miliónů, se tak obdivovatel malířčina díla může ještě pořád dostat k originálu Toyen za několik desítek tisíc korun
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Víra
Dvoubarevná litografie na papíře, 1933, rozměr s rámem 38 x 31 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Kresba tváře dívky vyzařuje pokoru a víru, zároveň je lehká a jako by se vznášela, vyzařující nevinnost.
Litografie patřící do rozsáhlé neerotické grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Cenová reference z roku 2024 - aukční výsledek 1.764 € za bibliofilii včetně grafického listu/litografie Toyen v knize zde:
BRETON, André (1896-1966) et Marie CERMÍNOVÁ/TOYEN (1902-1980) La Lampe dans l’horloge. Paris : Robert Marin, 1948
Sluneční hodiny
Originální grafický list, barevná litografie na papíře, 1948, 41 x 33cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo, signováno vpravo dole.
V aukci dosažená nejvyšší cena za obraz Toyen: 79,5 mil Kč
První grafika Toyen po jejím odchodu do Paříže (do Československa už se nikdy nevrátila a pozbyla československé občanství) plná symbolů a jinotajů – sluneční hodiny ukazující za pět minut dvanáct (vztahující se pravděpodobně k načasování jejího odchodu do Paříže před převzetí moci komunisty), motýl symbolizující osvobození neboli znovuzrození po odchodu do Paříže je zobrazený jenom jedním křídlem – Toyen tuší že do Československa už se nevrátí a je ji líto zpřetrhání pouta s Prahou. Odlet nepůsobí lehkým dojmem, stín připomíná jakousi amorfní postavu, která pořád v Praze zůstane.
Naděje
Dvoubarevná litografie na papíře, signováno vpravo dole “Toyen”, 1933, rozměr s rámem 40 x 31 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Tato snová krajina, typická pro tvorbu Toyen byla použita jako grafická příloha v bibliofilii Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů.
Litografie patřící do rozsáhlé neerotické grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé ofsetem tištěné reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Odcházející
Volný grafický list, barevná litografie na papíře, 1950, rozmery s rámem 60 x 68 cm, signováno a číslováno tužkou, rukou autorky, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Pro grafickou tvorbu autorky nezvykle barevná litografie a zároveň největší list z její grafické tvorby. Toyen po druhé světové válce odjíždí do Paříže připravit posmrtní výstavu Štyrského, jednoho z nejdůležitějších mužů v jejím životě, ve Francii nakonec zůstává v emigraci. Smutek z odchodu Štyrského je i jednou z interpretací této grafiky - tetřev tokající za odcházející černou postavou odkazuje na Toyen toužící po návratu Štyrského. Jiná interpretace mluví o odchodu samotné Toyen - mužské postavy se stínem ženy - na západ do Francie. Lipový list, připomínající blíže nespecifikovatelné torzo s kořeny, od kterého postava odchází, znamená domov, turbulentní československou republiku, od které zůstane navždy odloučená. Navzdory přátelům a výtvarníkům, kteří nepodlehli ideovému rozkolu po stalinistických čistkách v Sovětském svazu (umělecká scéna tehdejší 1. Československé republiky byla vesměs levicově orientovaná, Toyen byla ve svém počátečním anarchistickém vnímání i takovou tou utopickou komunistkou), odsuzují sovětské komunistické řádění v poválečném Československu a očekávají pomoc zvenčí - ze Západu - které se jim dostává v omezené míře.
Litografie byla součástí souboru francouzských, tehdy současných progresivních malířů zvučných jmen, jako Leger nebo Masson. Grafický list-litografie je autorkou ručně číslovaná v levém dolním rohu a rukou autorky signovaná tužkou vpravo dole. Jeden ze sto vytvořených exemplářů.
Toyen: Střelnice, soubor 12 litografií, Paříž, 1973
1973, volné listy v autorské krabici, 12 litografií sign. Toyen v tisku, úvodní listy s textem a volný list s tiráží, 28,5 x 41,5 cm, Paris 1973. Posudek Karel Srp, autor mnoha knížek o Toyen, více informací na ZDE,
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
Milenci
Dvoubarevná litografie na papíře, 1932, rozměr s rámem 32 x 23cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
S nezaměnitelným rukopisem Toyen, dvě hlavní postavy milostní novely Romain Rolland: Petr a Lucie. Antický sloup vznášející se nad hlavami milenců symbolizuje tragický konec jejich lásky v chrámu St. Gervais.
Litografie patřící do rozsáhle grafické tvorby autorky. Jedna ze série tří, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Cenová reference z roku 2024 - aukční výsledek 1.764 € za bibliofilii včetně grafického listu/litografie Toyen v knize zde:
BRETON, André (1896-1966) et Marie CERMÍNOVÁ/TOYEN (1902-1980) La Lampe dans l’horloge. Paris : Robert Marin, 1948
Dívka
Dvoubarevná litografie na papíře, 1932, rozměr s rámem 32 x 23 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Typická dívčí tvář s pronikavýma očima jakoby naznačuje, že v příštím momentu se něco stane. Ženská nebo dívčí tvář se v tvorbě Toyen objevuje poměrně často. Stejně jako na dalších listech tohoto souboru určeného jako volný grafický doprovod románu, kombinuje zde autorka figurální a architektonické prvky a vytváří tajemnou atmosféru surreálna. Podivná konstrukce zasahující do dívčí tváře má zvláštní perspektivu a je jakýmsi vstupem do jiné dimenze. Tyto prostorové hříčky uplatnila Toyen také například v ilustracích Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta.
Litografie patří do rozsáhle grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Cenová reference z roku 2024 - aukční výsledek 1.764 € za bibliofilii včetně grafického listu/litografie Toyen v knize zde:
BRETON, André (1896-1966) et Marie CERMÍNOVÁ/TOYEN (1902-1980) La Lampe dans l’horloge. Paris : Robert Marin, 1948
Cyklus Schovej se válko I-IX
1946, volné listy, 26 x 36 cm, signováno “Toyen” v tisku.
Soubor Schovej se válko – 9 volných listů, černých tisků na papíře, s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahovani souboru ve vysokém rozlišení může trvat až nekolik desítek vteřin)
Původ: antikvariát Praha.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
Královna
Volný grafický list, suchá jehla na papíře, 1974, signováno a číslováno tužkou, rukou autorky, rozměr s rámem 65 x 56 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
V druhé polovině své grafické tvorby, po druhé světové válce, se Toyen vymaňuje z volného obrazového doprovodu textu a knižní ilustrace jako takové. Vydává několik souborů svých grafických listů, nesvázaných, v doprovodu krátkých textů. Někdy přikládá svoji grafiku jen do několika číslovaných, tzv. prioritních výtisků publikace, jako volný signovaný a číslovaný grafický list v počtu několika málo, ale i přes 100 exemplářů.
Zde nabízená suchá jehla je završením grafické tvorby autorky, je jejím posledním grafickým listem, který vytvořila. Zobrazená královna na šachovnici, ověnčena vavříny, je Toyen samotná. Z vrcholu se na ni spokojeně dívá tetřev. Vidíme zde zkratkovitou vypovídající reflexi na život malířky, plný splněných i nesplněných plánů, život plný mnoha a nejenom erotických dobrodružství. Toyen dnes reprezentuje emancipovanou ženu, která už ve své době vstoupila mezi osobnosti světového surrealizmu, mezi jména jako Picasso nebo Miró. Na rozdíl od nich nepobyla mezi surrealisty “na skok”, ale do konce života. V kontextu platné členky světového surrealistického hnutí se po několik posledních let objevuje i na všech zahraničních výstavách, ve srovnání například s Fridou Kahlo zůstává pořád nedoceněná a ve všem co prožila pořád nepoznaná, pořád čekající na mnoha odhalení a překvapení. Prvním rázným krokem byla v roce 2000 do té doby největší retrospektivní výstava Toyen s obsáhlým katalogem – vše připravil Karel Srp, milníkem v poznání života pak kniha “Toyen. První dáma surrealizmu”, kterou v letech 2022-2024 napsala Andrea Sedláčková. I když popularita Toyen i její aukční výsledky stouply za posledních dvacet let násobně (ceny děl na deseti až dvacetinásobek) a kvalita malby nepochybně nezůstává v pozadí světových jmen, na výsluní uznání a popularity pořád ještě míří, z investičního pohledu určitě bude brzo atakovat aukční výsledky Fridy Kahlo, blížící se k deseti miliónům dolarů.
Toyen tuto grafiku vytváří k poslední výstavě za svého života, vychází i katalog, který je v prioritním vydání číslovaný stejně jako tato grafika. V této etapě svého plodného života už nemaluje, v průběhu několika let vytvoří ještě životopisný deník v podobě koláží. Stahuje se pak do ústraní svého bytu, kde ne o vodě, ale o whiskey (!) a chlebu rozjímá nad obrazy Štyrského a svými. V roce 1980 její životní příběh končí. Její dílo zůstává dodnes a zůstane i pro další generace.
Studna ve věži Střepy snů III
Suchá jehla na papíře, 1966, rozměry 22x16 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem), z bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Le puits dans la tour. Débris de reves, 1967, Paříž, signováno vpravo dole, číslováno 53/69 vlevo dole.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Toyen se s básníkem a dramatikem Radovanem Ivšićem znala ze surrealistické skupiny od 50. let, spolupracovat začali ale až o deset let později. V roce 1966 za ním přišla s jemnými tušovými kresbami, o nichž mluvila jako o střepech snů, a požádala ho, jestli by k nim napsal text. Nakonec vznikla nádherná kazeta-kniha s 12 ilustracemi. Kazetu s erotickou hrou kuličky a otvoru navrhla rovněž Toyen. V kresbách se snově prolínají části lidského a zvířecího těla v nepřehlédnutelném erotickém napětí, kde není jasné, kde končí touha a vášeň a začíná utrpení. Laskání se mění v mučení. Pro tento soubor je typický zvláštní ornamentální dekorace částí lidských těl působící jako tetování (navázala na myšlenku Štyrského o nemluvňatech tetovaných pornografickými motivy). Fragmenty střepů snů se objevují také v jejích starších obrazech jako Zástěna, Zatmění či Proud v dálce. Na tomto listu jako jediném ztvárnila Toyen téměř celé figury: obrys mužské prorůstá ptačí hlavou, vlající sukně na ženské postavě odhaluje tetování v podobě souhvězdí.
Romain Rolland, Jan Kryštof IV 1
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, rozměry 12x13 cm, 33,5x31,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof IV na straně 178, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jedna z mnoha ženských tváří hrdinek románu vyjadřuje smutek a stesk. Toyen zdůrazňuje tuto atmosféru přivřenýma očima ženy a motivem sítě či zrovna praskající skály. Postava jako by vystoupila ze snu a hned zase zmizí.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Cena: 25 tis czk
Romain Rolland, Jan Kryštof III 3
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize, 1935, rozměry 12x13 cm, 32,5x30,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof III na straně 291, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Milostný dvojportrét je jako všechny ilustrace Jana Kryštofa výsostně cudný. Výjev působí jako ukradený polibek nesmělého muže stydlivé dívce. Typické lineární zarámování působí v této kresbě jak střep zrcadla, které odráží momenty příběhu.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Romain Rolland, Jan Kryštof III frontispice
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof,1935, rozměry 22x15 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof III, úvodní stránka, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jeden ze tří dvojportrétů z ilustrací románu zobrazuje tváře dvou žen, z jejichž výrazu poznáme nekalé úmysly. Toyen mistrně ovládala schopnost dát výraz tvářím pouze jednoduchou linkou. Ilustraci zdůraznila orámováním nepravidelným lichoběžníkem a doplněním florálního motivu.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Romain Rolland, Jan Kryštof II 4
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 1935, 12x13 cm, 33x31 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof II na straně 293, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Většina portrétů hrdinek románu je zobrazena jako na této ilustraci se sklopenýma očima, jako přízrak procházející kolem hlavního hrdiny. Její nesmělý výraz ještě Toyen zahaluje do jakéhosi hvězdného prachu, který z portrétu činí jen odraz ve vodě.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Romain Rolland, Jan Kryštof II frontispice
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof, 1935, rozměry 22x15 cm, 44,5x36,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof II, úvodní stránka, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Na kresbě znázorňující portrét staré ženy použila Toyen opět svoji typickou zkratku tváře, kde nejdůležitější roli hraje oko. Konečný čas zde symbolizují přesýpací hodiny vystupující z linky rámující celý výjev.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Romain Rolland, Jan Kryštof I 1
Kresba tuší na papíře jako předloha k ilustracím ke knize Romain Rolland: Jan Kryštof I, 1935, rozměry 12x13 cm, 34,5x32,5 cm (s rámem).
Publikováno v knize Romain Rolland: Jan Kryštof I na straně 13, 1935 a další vydání.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Původ: pozůstalost tiskaře.
Certifikát o pravosti díla od Karla Srpa.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Soubor kreseb pochází z vzácného konvolutu 32 kreseb, 23 grafik, 2 zkušebních tisků a 1 kresby titulní strany Toyen, kterými ilustrovala čtyřdílný román francouzského spisovatele Romaina Rollanda Jan Kryštof vydaného v roce 1935. Životopisný román fiktivního německého hudebního skladatele, který odešel do Paříže, aby objevoval víru a pravdu, okomentovala Toyen svými kresbami velmi lakonicky. Jediný lehce erotický motiv představuje mezi ilustracemi románu dítě přisáté k ženskému prsu. Motiv není nakreslen v obvyklé poloze kojící matky, ale jako by se dítě shora vrhalo na ňadro, které je zde osamocené, bez matky. Při troše fantazie se může zdát, že jde akt, který není až tak nepodobný milostnému. Výjev je orámován typickým lineárním rámečkem a ozvláštněn čarami deště.
Soubor originálních kreseb se jako unikátní celek ilustrací jednoho románu objevil na českém trhu teprve nedávno. Je možné kresby vnímat jako jednotlivé originály, nebo vytvářet tematické podsoubory. Za nejhodnotnější považují odborníci úvodní kresby k jednotlivým čtyřem dílům románu podložené žlutými plochami.
Annie Le Brun, Tout Près, Les Nomades
Barevná suchá jehla na ručním papíře, 1972, 24 x 17 cm, 47 x 43 cm (s rámem), signováno. Ilustrace ke knize Annie Le Brun, Tout prés, Les nomades, Éditions Maintenant, Paříž, 1972. Signováno vpravo dole, vlevo číslování E. A. 4/20.
Původ: aukční síň Praha.
Připsáno tužkou rukou Toyen:
Pro Jean-Pierre Richarda – tvůj přítel, přítel Toyen – osamělá …………den tvých narozenin a nezapomenutelný Dietrich Fisher-Dieskau 20. 10. 73
Publikováno v katalogu Knihy s Toyen, Lenka Bydžovská a Karel Srp, Akropolis, 2003, str. 85
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Po roce 1970 přestává Toyen pomalu malovat obrazy. Věnuje se intenzivně kolážím, kresbám, grafikám a ilustracím. Její grafiky jsou v této době introvertní a zrcadlí její vnitřní svět představ vztahující se k jejím zkušenostem a vzpomínkám. Kruhovitý tvar matrice, do něhož je vyryta suchá jehla, používala ve stejné době rovněž v kolážích pro edici Maintenant Radovana Ivšiće, který s ní od 60. let spolupracoval na několika bibliofiliích i její monografii. Grafika vznikla jako ilustrace ke knize spisovatelky a básnířky Annie Le Brun, v níž Toyen našla po dlouhé době výhradní spolupráce s muži novou přítelkyni. Kruh na grafice centralizuje divákovu pozornost, jako by se díval dalekohledem či klíčovou dírkou, nebo dostal sdělení na talíři. V kruhu je vyobrazen stylizovaný netopýr, dezertní lžička a dvě mušle. Netopýr je trvalou součástí autorčina oblíbeného bestiáře, stejně jako lžíce a podvodní svět – vše je okořeněno erotickým nádechem. Lžíce i mušle jsou jednoznačně stylizovány do podoby mužského a ženského pohlavního orgánu, zároveň si však uchovávají lyrickou mlčenlivost.
Tento konkrétní list je připsán příteli Jean-Pierre Richardovi, kterému jej autorka věnovala k narozeninám a připomněla nezapomenutelného operního interpreta, dirigenta, malíře a spisovatele Dietricha Fischer-Dieskau, jehož zřejmě společně obdivovali či navštívili jeho koncert. Grafika byla vytištěna v černobílé (75 ks) a barevné verzi (20 ks), proto je barevná vzácnější.
Koláž III
Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), značeno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 277.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Přední část tohoto albu je nejženštější a nejdojemnější vyznání Toyen: sadu různobarevných ženských úst nemohla opominout, a proto tvoří téměř celou plochu koláže. Ústa v mnoha obrazech byla analogií ženského pohlavního orgánu a tato škvírka v podobě úsměvu se objevuje na řadě obrazů. Zde však ústa zastupují ženu jako celek a doplňují je pouze ty nejromantičtější výjevy. Druhá strana už ale opět připomíná, že život je boj a vztahy jsou poznamenané tragédiemi. Umění znamenalo pro Toyen poezii a ta spočívala v nelhaní. Mezi typickými oblíbenými kontrastními výjevy se najednou objevuje nostalgická opuštěná postavička s deštníkem.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.
Koláž II
Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), značeno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 276.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Oboustranné album je výhradně věnováno ženám v kombinaci barevných i černobílých výstřižků. Žena je objektem lásky i reklamy, je matkou i pornomodelkou. Snad poprvé se Toyen věnuje tématu mateřství a dítěte vedle lesbické lásky. Uprostřed zadní části koláže je fotografie harlekýnové knihy Le Petit Matin, podle níž vznikl v roce 1971 podprůměrný film – v něm se hrdinka zamiluje do svého bratrance a po prvních milostných hrátkách zjistí, že je gay. Zdá se, že Toyen trochu nostalgicky hodnotí svůj erotický život.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.
Koláž I
Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), značeno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 276.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 - 7. 12. 2016.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Na tomto albu kombinovala Toyen převážně barevné výstřižky plné romantických a erotických příběhů. Spojovala zde výjevy poetické s komerční reklamou, lásku s prostitucí, zeleninu s cigaretou. Zaujaly ji sadistické pomůcky ponižující ženu (motiv živé ženy jako stolu se sklem na zádech použila o 30 let později ve své fotografii česká umělkyně Veronika Bromová), stejně jako zbraně rušící nevinný ráz krajinek. Obrazy historických staveb vybrala Toyen podle komínů připomínajících falus.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.
Schovej se válko IX
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
9 mořský koník
V nejpodivnějších souvislostech se na tomto listu objevuje kostra mořského koníka (jeho motiv je znám i z předválečných kreseb Toyen a pro surrealisty byla jeho symbolika důležitá – například v díle Salvátora Dalího) vyrůstající přímo z jedné nohy stolku. Jeho hrudník tvoří hornický kahan – což ovšem víme z Heislerovy básně, protože na kresbě není čitelný… „na čtyřech dřevěných nožičkách a s hornickým kahanem, jímž dýchá“. Nad zemí levituje hejno ryb připravených v šiku do útoku a na stole leží dezertní lžička. Podle teoretiků ovšem témata nemusela souviset pouze s válkou – zlá doba patrně jen lépe uvolnila zasuté představy z podvědomí.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko VIII
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
8 los, koroptve
Nejkrásnější a nejméně morbidní list cyklu představuje stojící kostru losa s mohutným parožím, který ovšem vypadá velmi životně. Jako by přestál svou smrt a nyní se pase na louce s živými a spokojenými koroptvemi a z pařezu poraženého stromu opodál vyrůstá nový štěp s pupeny. Možná, že s časovým odstupem vypadá výjev jako závan naděje, možná v jeho hlubinných rovinách je mnohem víc tragédie, která je podle Heislerovy básně „jako ozvěna, která se čtyřikrát vrací“.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko VII
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, volný list, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku,
9 volných listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
7 máky
Jako jediný list cyklu Schovej se, válko! nezobrazuje žádné kostry. Celkem poetický výjev s písečnými dunami, z nichž roste na nožce malý domek jako pro panenky a kolem se tyčí na dlouhých stoncích makové hlavice, je znejistěn pouze malými dětskými stopami v písku. Básník Heisler však nostalgické návraty do dětství komentuje cynicky jako „několik krajně trapných vzpomínek“. Introvertní Toyen všechny své pocity filtruje skrze nejednoznačné hádanky.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko VI
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku,
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
6 dva fragmenty kostry, kouřící láhve
Neúplný skelet velké psovité šelmy balancuje na doutnajících lahvích, tvořících náhle ukončenou cestu. „Jiné kroky se tisknou na prach a prach se chytá konců světla (…) Nejde o nepřátelství ani o lásku,“ čteme v úvodní básni Jindřicha Heislera a věříme, že při kresbách tohoto cyklu, který vznikal na konci války, už umělci jako lakmusové papírky společnosti věřili v lepší časy.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko V
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
5 kostra na poli, pampeliška
V tomto cyklu na rozdíl od ostatních kresebných souborů používá Toyen kromě pečlivé čárové kresby také shluky bodů, které výjev změkčují a lyrizují – na listu je takto vytvořen lesnatý ostrůvek, který spolu se zoraným polem vytváří nadějeplnější pozadí kostře hybridního zvířete z jiného světa. Malé padáčky pampeliškových semínek se snášejí do zelenější budoucnosti ztracené krajiny. Podle básně by mohla semínka vytlačovat důlky – „vhodná zákoutí pro polibky“.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko IV
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku,
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
4 kůže tygra
Vydělaná kůže tygra jako předložka se vzepřela své funkci a natahuje se v naději po hejnu divokých hus odlétajících evidentně do lepšího světa než je ten válečný. V něm se valí z obzoru hustý dým a na kamenité poušti se tyčí hrouda s neznámým obsahem připomínající provizorní hrob. Proti směru hejna – a zřejmě do pekel – letí už jen kostra velkého ptáka. Významy jsou velmi rafinované, jak čteme i v Heislerově úvodní básni: „Tak přichází období únavy naplněné přesně zapadajícím a přirozeně vyvinutým podvodem.“
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko III
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
3 pták s uzlem na krku
Jako memento mori působí obživlá kostra velkého ptáka připomínajícího pštrosa se zauzlovaným krkem, který se otáčí, zvedá kosti křídla a jeho zobák hluše křičí. Pahýly stromů mají na kmenech také uzly, které symbolizují výzvu, abychom na prožité hrůzy nezapomněli.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko II
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
2 klec, papíry
Prázdné ptačí klece s částmi lidských koster rukou doprovozené pahýly stromů a rozházenými papíry evokují pocit apokalypsy. V kresbách vnímáme ozvěny ranějších textů Jindřicha Štyrského (dlouholetého partnera autorky) o Toyen: „Pravím vám, že přichází strašná doba vizionářů a meditací, doba, podobající se té, jež předcházela bezprostředně stvoření.“
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Schovej se válko I
Samostatně neprodejné, cena je za kompletní konvolut 9 listů, 1946, 55 x 65 cm s rámem, signováno “Toyen” v tisku.
9 listů s úvodní básní s úvodní básní Jindřicha Heislera, nakladatelství Fr. Borový, 1. vydání, v tiráži udávaných 1000 výtisků, ve skutečnosti pro malý zájem vytištěno jenom několik set výtisků. Toyen považovala tento soubor za tak důležitý, že jej ihned po přestěhování (emigraci) do Paříže v 1947 vydala vlastním nákladem v počtu 300 exemplářů (2. a poslední vydání).
Ve světovém surrealistickém kontextu se vedle Toyen grafického cyklu Střelnice jedná o nejdůležitější vyjádření odporu vůči II. světové válce a o vymezení surrealismu vůči válce jako takové.
O mimoakčním prodeji tohoto souboru za 1.640.000,- Kč čtěte ZDE a nabídka investic Portu Gallery.
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str 173-175 a v řadě dalších publikací
Prolistovat si jej můžete ZDE.
(stahováni souboru ve vysokém rozlišení může trvat až několik desítek vteřin)
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
říjen 2020
67 tis eur za cyklus Schovej se válko!, kolorované kresby tuší, Pierre Bergé & Associés S.A.S v Paříži
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. V období druhé světové války, kdy Toyen ještě pobývala v Československu (natrvalo odjela do Paříže, kde měla zázemí i přátele, v roce 1947), vznikly kresebné cykly Střelnice, Den a noc, Zvířata spí a Schovej se, válko! a ilustrace ke sbírce přítele básníka Jindřicha Heislera Jen poštolky chčí klidně na desatero.
Název Schovej se, válko! je použit z citátu básníka Isidora Ducasse de Lautréamonta, kterého pražští surrealisté, k nimž Toyen patřila, obdivovali od 20. let. Podle dobových teoretiků souvisí kresby Toyen, jež vznikly v letech 1941-1945, přímo s časovým průběhem válečných událostí. „Obrazy Toyen reagují bezprostředně netoliko na skutečnost jako celek, ale i na jednotlivé momenty v pohybu této skutečnosti, na konkrétní chvíle a obraty války,“ řekl na úvod poválečné výstavy Toyen teoretik Jan Mukařovský. Ačkoli životní realitu surrealismus metaforicky skrýval, tehdejším divákům byly kresby naprosto srozumitelné. V cyklu kreseb Schovej, se válko! došla Toyen nejdál ve svém zájmu o skelety zvířat, s kterými pracuje stejně jako by kreslila svět živých zvířat. Kostry jsou neúplné, dalo by se říci zraněné, ale dál volají svá poselství do světa. Zánik světa dříve Toyen zobrazovala rozpadáním se předmětů, lidí i zvířat, nyní oživuje mrtvoly a tím vnáší do tématu velkou razanci.
Úvodní volná báseň Jindřicha Heislera je plná tajemných metafor a surrealistických odkazů, které jsou pro dnešního čtenáře již příliš vzdálené. V některých momentech ale používá slovní obrazy totožné s kresbami Toyen – obojí jsou plné narážek a významů v podtextu.
1 hrudní koš, motýli
Jeden z nejzáhadnějších listů cyklu představuje kostru hrudního koše hrdě vztyčenou ze svícnu, k níž se slétají exotičtí motýli na pozadí podivných hrudkovitých útvarů. Stejně jako u básně nechává ve svých kresbách Toyen proudit volné asociace a se zkušeností virtuózního kreslíře je zaznamenává na volný horizont jako na divadelní scénu.
Jednotlivé listy cyklu Schovej se, válko! se na uměleckém trhu vyskytují sporadicky. Celá bibliofilie údajně vydaná v nákladu tisíc kusů (tento počet odborníci zpochybňují a domnívají se, že bylo vydáno mnohem méně exemplářů) se v aukčních síních neobjevuje.
Střelnice XII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
12
Poslední list cyklu Střelnice se vrací k také k tématu dětství a motivům hraček a domácích zvířátek. Pro Toyen je naprosto neobvyklá kresebná forma rýsovaných čar, z nichž jsou propracovány hrady z kostek stavebnice. Kontrastem ke geometrickým útvarům je realisticky vyšrafovaná hlava králíčka, který jako by tu zbyl z pohádky o Alence v říši divů. Jediným surrealistickým symbolem zůstávají rozbité hodiny v trávě. Ačkoli působí celý výjev melancholicky, vytržený z kontextu cyklu Střelnice může vyznít téměř optimisticky.
Střelnice XI (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
11
Na jedenáctém listu pokrývají prostor až k horizontu ptačí pírka, leží tu obří kusy dvou mrtvých ptačích těl a kamsi do dáli se ubírá dívenka se školní brašnou na zádech, na níž je zobrazena hlava vyjícího vlka. Postava dítěte začíná praskat a zdá se, že brzy budou v ruinách nejen všechny vzpomínky, ale celý zoufalý svět ve válce.
Střelnice X (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
10
Na desátém listu se opakuje podruhé motiv pohřebního věnce, který je zmnožen po ploše dohledné pouště a připomíná velké válečné pohřebiště. Uprostřed stojí starožitná židle, z jejíhož sedadla a opěradla vystrkuje hrozivě otevřený chřtán nějaká šelma, nejspíše vlk. Vše na tomto tisku – jako jediném ze souboru – je v reálných poměrech a proto působí snad nejhrozivěji. Později se motivy divokých šelem dostávají i do jednotlivých obrazů Toyen – například Přelud z roku 1967 a Když zmlknou zákony z roku 1969.
Střelnice VIII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
8
Osmý tisk cyklu jako jediný tematizuje mužskou figuru v podobě dvou rozpadajících se bust na ploše s poházenými ořechy, jejichž zmenšující se velikost určuje polohu horizontu v podivném vzduchoprázdnu. Na hrudi jedné postavy je artistka a probodnuté srdce, přes oči má pásku s písmenky, na zádech druhé zase příbor. Lze se domnívat, že jednotlivé metafory souvisejí s opravdu konkrétními příběhy Toyen a jejího přítele básníka Jindřicha Heislera, který neodpověděl na předvolání nacistů k registraci neárijců, a proto ho tajně u sebe skrývala.
Střelnice IX (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
9
Devátý tisk cyklu Střelnice je významově ze všech listů nejvíce propracovaný. Protože se ale nezachovaly žádné autorčiny poznámky, ani výklady jejích současníků, můžeme jen hádat, jaké metafory se ve výjevu s loutkovým divadlem odehrávají. V prázdném prostoru vytyčeném kolíky s ostnatým drátem stojí dvě dětská loutková divadélka. To v popředí je velmi detailně zpracováno – na jevišti leží šest mrtvých hus se záhadnými čísly, na pozadí popraskaných antických kulis vidíme romantickou zříceninu a na tympanonu je zavěšen uříznutý prst. Jelikož je tento list jako první z cyklu signován rokem 1940, mohou některé symboly vyjadřovat reakci obsazení milované Francie a Paříže Hitlerovým vojskem.
Střelnice VII (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
7
Také v sedmém listu Střelnice rozvíjí Toyen naplno svou imaginaci podle surrealistického motta „krásné jako setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole“ a na smutečním poli s věncem zavěšeným na pahýlu rozhazuje kávová zrna; z prasklého zrcadla trčí ruka svírající hrdličku. Realistické, věcné vyobrazení kontrastuje s morbiditou výjevu. Můžeme si představit, že pták je symbolem sevřeného srdce Toyen, která za války skrývala před nacisty ve své garsonce na Vinohradech přítele básníka Jindřicha Heislera, který neodpověděl na předvolání nacistů k registraci neárijců.
Střelnice VI (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
6
Šestý tisk – ačkoli také evokuje hrůzy války – je z cyklu asi nejpoetičtější. Toyen koncipovala kresbu jako báseň a ponechává její „čtení“ na divákovi. Na klidné písečné pláni stojí podivná školní pomůcka z biologického kabinetu – hlava kočky s rybou z zubech. Odříznutá a naddimenzovaná hlava další ryby je pro změnu zavěšená na rozbitém paravánu. Ze země trčí jeden list kaštanu a kolem jsou rozesety ptáčci-hračky. Motiv ryb je pro Toyen významný – v její tvorbě tvoří společného jmenovatele záhadných příběhů od raných 20. let až po obraz Pasti skutečnosti z roku 1971.
Střelnice V (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
5
Pátý tisk představuje pustinu se zbytky trávy, na níž se tyčí pět pravidelných skal v podobě prastarých geologických útvarů, které tvoří obvykle kulisy romantických výjevů. Obrazy na nich připomínají na jedné straně hrací karty, na druhé jakési výukové školní tabule s nevinnými i úděsnými motivy. Najdeme na nich protipóly jako něha a krutost, mlčení a řev, vědění a nevědomost. V krajině trčí jako projektily zbraní velké násadky na školní pera. Tentokrát Toyen poukazuje na školní léta a konec nevinnosti. Skalní útesy se objevují v její tvorbě již od počátku – v obrazech Severní krajina z roku 1931, V mlze z roku 1933, Samotáři z roku 1934 i v mnoha kresbách; karty zase figurovaly v kolážích a použila je rovněž v ilustracích Ivšićova Krále Gordovana.
Střelnice IV (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
4
Čtvrtý tisk patří v souboru Střelnice asi k těm nejpopisnějším: pracně a do všech podrobností vykreslené domečky-hodiny s figurkami panenky a pána, které předpovídají počasí, v kombinaci s hnízdy jasně poukazují na strach ze ztráty domova. Domky a hnízda stejně jako všechny dosavadní jistoty se pozvolna rozpadají. Svou poetičností má blíže k ilustracím Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta než k cyklu Přízraky pouště, který bývá označován jako východisko Střelnice.
Střelnice III (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
3
Na třetím tisku se místo kamenité pláně rozprostírá písečná poušť. Gigantická hlava plačícího batolete je dutá a popraskaná. Jakoby pozůstatek katastrofy někde v Pompejích trčí mezi miniaturními ptačími klecemi a rozházenými kuličkami. Klece, které autorka použila také v obraze Jatky v neděli z roku 1934, nepřipomínají vězení, ale paradoxně spíš klícky malého útulného domova, který je válkou zpochybněn. Stejně jako svět dětských her, který symbolizují kuličky – hra, která zanikla s generací Toyen.
Střelnice II (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
2
Druhý tisk opakuje motiv kamenitého pustého horizontu jako první list cyklu. Hlavním kresebným motivem jsou porůznu prasklá vejce, z nichž jedno má podobu dívčí hlavy. Vejce patří k jednomu z typických surrealistických obrazových atributů, který má mnohoznačnou symboliku zrodu i zániku, křehkosti a krásy. Jeho paralelu s nějakou částí lidského těla najdeme u Toyen například na obraze Zbytky noci z roku 1934, kde ztvárnila popraskané oční bulvy, nebo na starších dílech Obraz a Gobi z roku 1931.
Střelnice I (cena za kompletní soubor 12 litografií s kazetou - samostatně neprodejné)
Litografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, cca 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu “Střelnice” - Album vydané pro Toyen členem světové surrealistické skupiny v Paříži, básníkem a kritikem Radovanem Ivšićem, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, toto album číslováno 549, jednotlivé litografie v albu číslovány chronologicky 1-12.
Vystaveno bezpočetkrát na výstavách doma i v zahraničí (různé pořadové čísla)
Publikováno v mnoha monografiích a katalozích Toyen
Původ: privatní knihovna Paříž.
Cenové rekordy:
aukce říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (ojel z 1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
aukce duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (olej z 1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
prodej investorům září 2022
1,56 mil Kč za tento cyklus “Strelnice” (s jiným pořadovým číslem), viz článek 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
1
Na prvním tisku cyklu vidíme malou holčičku se švihadlem bez obličeje – místo něj zeje prázdný otvor, kterým je vidět horizont. Plochu tvoří jakási vyprahlá poušť, jejíž rastr táhnoucí se k horizontu tvoří zmnožené téměř abstraktní struktury připomínající kameny. V popředí se zmítá na zádech křičící kohout, další – už mrtvý – leží kousek za dívenkou. Také ona už se začíná rozpadat – jedna její ručka se drolí jako u staré antické sošky. Zatímco postavička je ztvárněna v duchu surrealistické poetiky, kohouti jsou vykresleny detailně anatomicky. Z celého výjevu čiší úzkost nad ztraceným dětstvím, marností života provázeného bolestí a krutostí. Návraty Toyen do vlastního dětství zůstávají záhadné – sama se dobrovolně jako velmi mladá od rodiny odstřihla a později se o něm nikomu nezmínila.
Královna Ethiopů
Kresba tuší na papíře, 1926, rozměry s rámem 32x25 cm, signováno vpravo dole Toyen 1926.
Na zadní straně razítko a podpis PhDr. Františka Dvořáka 1998; podobné kresby známé z tzv. Skicáku, 1925, soukromá sbírka Paříž.
Kresba k autorčinu oleji „Ráj černochů”, 1925, publikovaném v monografii Karla Srpa, Toyen, 2000, str. 32.
Vystaveno na výstavách:
„ZA ČESKOSLOVENSKO – Pocta neexistující zemi“, České centrum, Paříž, 2016.
„Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 – 7. 12. 2016
„Toyen” Unicredit private banking Praha 2019 – 2021
Aukční rekordy:
říjen 2020
více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Toyen poprvé cestovala do Francie s Jindřichem Štyrským v letech 1924 a 1925. Z těchto cest se dochoval Skicák, který je nyní v soukromé sbírce v Paříži. Kresby vznikaly bezprostředně na cestě, kde se autorka setkávala s různými exotickými cirkusy, slavnostmi, poutěmi a karnevaly. Svoje zkušenosti zpracovávala naivizujícím způsobem jakoby dětskou jednoduchou kresbou, kterou reagovala na proletářský program skupiny Devětsil a jeho teorii přeměny všedního dne ve svátek. Atmosféra Paříže, bohémský život a setkávání se s různobarevnou populací inspirovaly Toyen k mnoha erotickým výjevům zasazeným do exotických míst, které kulminují v obraze Ráj černochů představující hromadnou veselou kopulaci pod palmami. Autorčina otevřenost v erotických výjevech působí smyslně a uvolněně a je mnohem důvěryhodnější než v erotických pracích jejích mužských kolegů.
Hlavní postavou kresby je ležící černošská královna, kterou ostatní černoši obsluhují – ovívají ji vějířem nebo hrají na harfu. V pozadí pak další dosahují vrcholu palem šplháním. Výjev obsahuje erotiku jen skrytě a je jakýmsi mlčenlivým předstupněm dalších orgií známých z Ráje černochů.
Podle přípisu o pravosti kresby Františka Dvořáka, se dostala kresba v 90. let ze soukromé sbírky v Paříži na český aukční trh.
Ve vydavatelství PROSTOR vychází zatím nejobsáhlejší a nejčtivější kniha o životě a díle Toyen
Andrea Sedláčková: TOYEN. První dáma surrealizmu
k objednání zde:
Toyen. První dáma surrealismu
Finanční společnost Wood & Company vydala a prodala podílové investiční certifikáty ke grafickému cyklu Střelnice v hodnotě 1,56 mil. korun 'Toyen za 1,56 milionu korun strhla investory '
Obraz Piková dáma od surrealistické malířky Toyen byl vydražen v aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery v říjnu 2020 za více než 78 milionů korun. To je nový český rekord za obraz od Toyen a tehdy to byl i český rekord za obraz vůbec. Byl překonán dílem Františka Kupky. Jeho abstraktní obraz Divertimento II z 30. let minulého století byl dražen v Galerii Kodl koncem listopadu 2020 a dosáhl českého aukčního rekordu, vydražil se za 90,24 milionu korun (s přirážkou).
V roce 1973 Radovan Ivšić iniciuje druhý tisk cyklu Střelnice - Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paříž. Toto vydání Radovan Ivšić doprovodil svou úvodní básní.
V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů.
Toyen kombinuje převážně barevné výstřižky ze 60-tých let plné romantických a erotických příběhů. Spojovala zde výjevy poetické s komerční reklamou, lásku s prostitucí, zeleninu s cigaretou. Zaujaly ji sadistické pomůcky ponižující ženu (motiv živé ženy jako stolu se sklem na zádech použila o 30 let později ve své fotografii česká umělkyně Veronika Bromová), stejně jako zbraně rušící nevinný ráz krajinek. Obrazy historických staveb vybrala Toyen podle komínů připomínajících falus.
Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. 37 alb z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu.
Londýnská pobočka aukční síně Sotheby’s pořádala 28.2. 'večerní aukci surrealistického umění ', v rámci níž nabídla poválečné dílo Toyen s názvem La nuit roule des cris. Jeho horní odhad byl stanoven na 227 tisíc eur. Dle očekávání byl tento odhad překonán, dílo se vydražilo za 393,000 GBP.
Aukce Galerie Kodl výrazně přepsala dosavadní aukční maximum Toyen. Její rozměrné plátno Šero v pralese z konce 20. let se prodalo za 36 milionů korun včetně aukční provize.
Záznam průběhu dražby
Dvacet devět let po její smrti byl za vyvolávací cenu 20 milionů vydražen v aukci její obraz z roku 1937 s názvem Spící (s aukční přirážkou se suma pak vyšplhala na více než 23 miliónů Kč).
Galerie hlavního města Prahy uspořádala retrospektivu Toyen, kde přestavila její tvorbu od raných prací ze začátku 20. let až po léta sedmdesátá. Bylo to poprvé, kdy se veřejnost s jejím dílem mohla takto souhrnně setkat.
Do posledních dnů se snažila pracovat, sil se však již mnoho nedostávalo. Pohřeb se konal za účasti nejbližších přátel na pařížském hřbitově des Batignolles, kde jsou pohřbeni i její přátelé André Breton a Jindřich Heisler. Československý tisk úmrtí velké ženy a umělkyně přešel mlčením. Umělecká pozůstalost byla rozprodána ve třech aukcích.
Toyen vystavuje v Topičově salónu, poprvé bez Jindřicha Štýrského, své obrazy a cykly svých kreseb, vytvořených v průběhu války, mezi nimi jsou i cykly kreseb Střelnice a Schovej se, válko! s básněmi Jindřicha Heislera. S touto výstavou se Toyen de facto loučí s Československem.
Toyen se seznámila s básníkem Radovanem Ivšićem, který stárnoucí umělkyni velmi pomáhal s výstavami a publikační činností. V roce 1967 vznikla bibliofilie Radovan Ivšić – Toyen, Radovan Ivšić: Le puits dans la tour. Toyen: Débris de reves, která obsahuje 12 erotických kreseb Toyen.
Rozpad surrealistické skupiny v Paříži několik let po Bretonově smrti nese Toyen velmi těžko. Chyběly ji přátelské schůzky v pařížských kavárnách a diskuse o umění. Její přátelé opoštěli postupně tento svět a Toyen byla čím dál, tím opustěnější. Pořád ale tvoří a v tomto období se soustřeďuje na koláže.
Knižně byly vydány slavné válečné cykly Toyen - Střelnice a Schovej se válko! Evokují devastace způsobené II. světovou válkou prostřednictvím 'magického realizmu'.
Spolunažívání Toyen a Heislera v Paříži netrvá dlouho. Heisler zemřel náhle v lednu ve věku pouhých 39 let. Toyen pak žije sama do konce života.
Na jaře Toyen spolu s Jindřichem Heislerem opustila Československo v neblazé předtuše blížícího se komunistického puče. Odstěhovala své veškeré dílo do Paříže a již se nikdy do Prahy nevrátila. Ve Francii obnovuje své vazby a přátelství s Endré Bretonem a přátelí se také s Ferdinandem Peroutkem.
Velmi statečně se Toyen zachová vůči malíři a básníkovi Jindřichu Heislerovi, židovského původu, mladšímu o jedenáct let, jehož do konce války odvážně ukrývala před transportem do koncentračního tábora.
Toyen hluboce zasáhne smrt Jindřicha Štýrského. Bylo mu teprve 43 let. Trpěl nevyléčitelnou chorobou a vzhledem k jeho sklonu k alkoholismu ani obětavá péče Toyen nezabránila jeho smrti. Svou pozůstalost odkázal Toyen, kterou Toyen hned po válce vyvezla celou do Paříže.
V době nacistické okupace surrealizmus nesmí být vydáván, považuje se za zvrhlé umění a Toyen přežívá jedno z nejhorších období svého života.
Toyen a Štýrský společně také s Bohuslavem Broukem, Karlem Teigem, Vincentem Makovským či Vítězslavem Nezvalem aj. založili Skupinu surrealistů v ČSR, kterou pak v roce 1938 rozpustil Vítězslav Nezval, který tím chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s antisovětskými názory většiny členů.
Na podzim Toyen a Štýrský vycestovali společně do Paříže, kde zůstali až do roku 1928. Tady se seznamují se surrealistickými básníky André Bretonem a Paulem Eluardem a pod jejich vlivem v roce 1926 vyhlásili nový umělecký směr artificializmus, který představoval originální alternativu k surrealizmu a abstrakci.
V letech 1919 - 1920 studovala Toyen na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Vliv europského umění, hlavně Paříže na mladé umělce a zkostnatělá výuka umění na školách způsobila, že Toyen ve dvaceti letech předčasně ukončila studia na UMPRUM a odjela na prázdniny k Jadranu. Zde se na ostrově Korčula seznámila s mladým malířem Jindřichem Štyrským. Toto osudové setkání ovlivnilo celý její další umělecký i soukromý život.
Toyen se narodila na Smíchově jako Marie Čermínová v rodině poštovního pomocníka. O dětství Toyen se ví málo nebo spíše vůbec nic. Sama Toyen dokonce říkávala, že rodinu žádnou nemá.
